Airosftové prodejny:
www.airsoftguns.cz
www.airguns.cz
www.airsoft.cz/shop/
www.airsoft.actionshop.cz
www.airsoft.anareus.cz/produkty.php
www.prezit.cz
www.armytrade.cz
www.volny-cas.inzertlist.cz/zbrane-army/
/www.militarygames.cz
airsoft
mechabox
Hop-up (Higher operating power) je metoda působení na kuličku, která zvětšuje dolet bez použití dodatečné energie, využívající zpětné rotace kuličky.
Zpětné rotace se dosáhne pomocí gumové resp. silikonové překážky, která se nachází ve vrchní části začátku hlavně, o kterou zavadí kulička. Tření na vrchní části kuličky je větší na spodní části a proto dochází k rotaci kuličky.
Rotace pomáhá kuličce se při letu bránit gravitační síle ,která ji táhne dolů. Proto má rotující kulička ve srovnání s nerotující větší dolet. V základě tohoto principu je fyzikální princip Bernulliho, ten který vysvětluje teorii síly nadnášecí křídla.
Když rotující kulička prochází atmosférou hustota vzduchu nad kuličkou je nižší, než pod ní. Proto vzniká síla, která zvedá kuličku,která se brání gravitační síle, která působí na každý předmět dle známé formule 9.81m/s².
hodně podrobně
Upgreade
zbraně obsahují mechabox verze III., který je v základu oproti verzi II. Mnohem lépe konstruovaný hlavně v přední části, která odolává nárazům pístu. Tento mechabox by měl bez problémů vydržet pružinu 120m/s. Bohužel se dost často stává, že firma Cyma má ve zbraních křivé mechaboxy, což se projevuje až na silnějších pružinách například sjížděním ozubení pístu. Pokud zjistíte že se vás tento problém týká bude zapotřebí si zakoupit nový mechabox. Mechabox si můžete vybrat dle vašich finančních možností. Od nejlevnějších Marui, Guarder nebo Deep Fire až po zesílené pro extra zátěž se 7mm kuličkovými ložisky. Pro upgrade na 120m/s bohatě postačí mechabox DF nebo Marui. Bohužel je mezi čínskými firmami trend dávat do svých zbraní vlastní systém kontaktů s kulisou. Kulisa již nemá funkci elektrického jištění jako u renomovaných výrobců, ale pouze mechanické, při čemž kontakty jsou natvrdo spájeny dohromady, čímž by při selhání mechanické pojistky při režimu „SAFE“ šlo střílet. Takže pokud byste měli chuť investovat do kabeláže a nové kulisy, tak to určitě není na škodu, ale není to nijak nutné, protože výpadek mechanické pojistky je opravdu velice ojedinělý. Poslední možností vylepšení bez závislosti na určitém upgradu je přesná hlaveň, která taky nažene nějaký m/s. To jakou přesnou hlveň si zvolíte je zcela na Vás a Vašich finančních možnostech. Všeobecně jsou považovány jako nejlepší hlavně od firmy KM Head 1950 a hlavně se závitem od Tanio Koba ovšem ty se se pohybují řádově kolem 1500Kč, ale postačí i hlavně bronzové Star, MadBull z barveného hliníku nebo Nerezové SRC.
Pružiny:
Dříve bylo dobrým zvykem pojmenovávat pružiny podle toho kolik dávají m/s, ovšem dnes některé firmy pojmenovávají některé pružiny nižším číslem, než jaký výkon ve skutečnosti dávají, což je třeba případ firmy Guarder jejichž pružiny jsou v názvosloví přečísleny řádově o 7m/s. Takže v praxi pružina SP120 dává cca 127m/s. Další faktor podle čeho vybírat je materiál pružiny. Vyhlášeny jsou v tomto hledisku pružiny Garder, které jsou vyrobeny ze speciálního drátu určeného pro rytmické zatížení. Z tohoto materiálu vyrábí pružiny i český výrobce AirsoftPRO. Naopak nekvalitní pružiny jsou Systema, které jsou z nekvalitního materiálu, který ztrácí výkon a některých případech se stalo, že pružina praskne.
Upgrade na pružinu 110m/s
Zvýšení výkonu touto pružinou není až tak zásadní oproti základu, ale již obnáší určité požadavky.
Jako první je důležité si zjistit jaká kola obsahuje vaše zbraň. Pokud máte ve zbrani z novějších sérií s ražením C.A, tak nemusíte kola dále řešit, pakliže máte kola s ražením XYT, tak není zaručena dlouhá životnost na tomto upgradu. Bezpodmínečně musíte vyměnit základní plastová ložiska nejlépe za ocelová nebo mosazná, která unesou větší zátěž, pakliže tak neučiníte vystavujete při prasknutí plastového ložiska a následného vypadnutí kola za chodu, poničení nejednoho dílu v mechaboxu. Určitě je dobré vyměnit základní plastový trn za kovový. Vzduchotechnika by měla obstát, ale pokud vyměníte i tu, tak to rozhodně není na škodu. Píst tuto zátěž taktéž snese bez větších problémů, takže není nutná jeho výměna. Baterka i motor tuto zátěž bez problému snesou, ovšem chcete-li zakoupit značkovou Gpnebo Sanyo tak určitě neuděláte chybu.
Upgrade na pružinu 120m/s
Na rozdíl od pružiny 110m/s je 120 už o něco náročnější. Při tomto upgradu se již bude muset vyměnit o něco víc dílů. Jako první je nejdůležitější vyměnit plastová ložiska. Pokud zbraň obsahuje kola XYT je bezpodmínečná nutnost kola vyměnit za jiná třeba Guarder. Pokud máte kola s Ražením C.A, tak se vás výměna kol netýká. Trn je zde nutně vyměnit za kovový, nejlépe s ložiskem, protože v kombinaci s hlavou pístu s ložiskem se pružina při stlačování protáčí a tak nedochází k jejímu překrucování. Vzduchotechnika je zde také vyměnit. Hlava válce je zde z nepříliš kvalitního plastu, který by při této zátěži již nemusel obstát. Hlava pístu by měla vydržet, ale kuli trnu je zde dobré dodat hlavu s ložiskem. K výměně válce není důvod, pokud si nezakoupíte celý set válce, potom jistě není na škodu dát válec ze setu, který má rozhodně preciznější zpracování. Písty v čínských zbraní by ve většině mohl pružinu 120 vydržet, ovšem výměna pro větší jistotu bezporuchovosti není na škodu.
Upgrade na pružinu 130m/s a vyšší
Zvýšení výkonu takto výkonnými pružinami rozhodně nedoporučuji do čínských zbraní z důvodu, že byste pro jistotu bezproblémové funkčnosti museli vyměnit takřka 100% dílů a to včetně mechaboxu a motoru.
Co je to Airsoft? Airsoft vznikl v Japonsku, jako odpověď na americký Paintball. Původně Japonci vyráběli makety reálných zbraní v měřítku 1:1, které si každý mohl pověsit na zeď jako dekoraci. Postupem času zbraně zdokonalili a "naučili" střílet kuličky. Nejprve po jedné a později i dávkou. Kvůli zvýšení dostřelu byl vynalezen systém hop-up, bez kterého si již dnes nikdo zbraň nedokáže představit. Airsoftové hry Jak již bylo naznačeno, v Airsoftu jde o zbraně a o boj. Stejně jako v Paintballu, jsou v Airsoftu obvykle dvě družstva, která stojí proti sobě. Většinou je úkolem se navzájem eliminovat. Zde si možná říkáte: "Aha, zelený mozky. Vojna je minula, tak dělaj blbiny!". Omyl! Věřte nebo ne, Airsoft je HRA jako každá jiná. Má pravidla a přesný průběh. Ačkoliv po sobě hráči střílí plastikové projektily o průměru 6 nebo 8 mm, jejichž rychlost se pohybuje okolo 100 m/s, nedochází tu prakticky k žádným zraněním
K výrobě budeme potřebovat tento materiál (ceny orientační):
- petardu "MEGA" - 5Kč/ks
- toaletní papír - 5Kč/ks
- smirkový papír se zrnitostí okolo 120
- karton
- lepidlo
- zápalky značky "COWBOY" (samoškrtací) - 3Kč/40ks
- kroužky na klíče - 2Kč/ks
- hrách, čočku, nebo něco podobného - 20Kč/kg
- formu (viz níže)
Postup:
1. tvorba "kostry" granátu : jedná se v podstatě o dva papírové "odlitky" které dají granátu ten správný tvar. Na jejich výrobu jsem použil toaletní papír, kvůli jeho dostupnosti a snadné manipulaci. Jako forma je ideální krabička na kuličky značky KWC (je jich tam necelá tisícovka), také můžete použít láhev od nápoje "GRANÁT", ale ta nevypadá zdaleka tak dobře. Formu podélně rozřežte tak, aby jste dostali dvě stejné poloviny. Poté si v nějaké nádobě rozmíchejte toaletní papír s vodou, až vznikne relativně homogenní kaše. (z průměrné ruličky by jste měli mít dostatek materiálu na tři granáty) Tu poté zbavte přebytečné vody (třeba ji sceďte přes látku, nebo prostě vymačkejte) a dostanete hmotu o konzistenci podobné těstu na pečení. Pokud máte formy na tři granáty (=6), tak "těsto" rozdělte na sedm stejných dílů. V každé formě ji prsty rovnoměrně namačkejte na všechny stěny. Sedmý díl použijte na zaplnění zbylých nebo problematických míst - třeba vrchní části (hrdlo formy). Všechno nechte dobře vyschnout - na topení stačí i jeden den. Potom formy opatrně prohýbejte, aby se od nich papír odlepil. (někdy drží jako čert a jindy vypadne klidně sám) Obě půlky k sobě důkladně přilepte a žiletkou nebo ostrým modelářským nožem seřízněte a zarovnejte vršek.
2. škrtátko [obr. A]: na pruh kartonu širokého asi 6cm, přilepte smirkový papír o šířce cca 2.5cm. Karton se smirkem nastříhejte na proužky o šířce asi 1.2cm (průměr megy). Každý proužek přehněte na dvě stejně dlouhé části a navlečte na něj kroužek na klíče. Slepte obě poloviny kartonu k sobě, ale tak aby se lepidlo nedostalo ke kroužku. Pokud se karton v místě ohybu natrhl, tak jej pro jistotu přelepte lepidlem. (aby při zapalování kroužek neprotrhl papír) Tím máte škrtátka hotová.
3. trhací mechanismus [obr. B]: nastříhejte si asi 8cm dlouhé a necelých 1.5cm široké proužky kartonu. Uprostřed jej dvakrát přehněte, aby střední část byla dlouhá asi 1.6cm. (tak aby se tam vešlo škrtátko) Konce proužku se vyplatí sestřihnout do špičky, protože rohy mohou dělat později problémy - při zasouvání megy do granáu. Jestli máte kvalitní lepidlo, tak na zápalnou část megy nalepte hlavičku zápalky (nebo i dvě). Pokud budete mít obavy, že by tam nemusela dostatečně držet, tak do papírového proužku udělejte hřebíkem dírku, kterou provlečete zápalku a zakápnete lepidlem. Škrtátko položte na zápalkovou hlavičku a jednu delší část papírového proužku přilepte k petardě. Po zaschnutí přilepte i druhou část proužku, tak aby kartonový proužek dostatečně tlačil škrtátko na hlavičku zápalky. Jestli jste postupovali správně, tak by mělo být zapalování plně funkční.
4. nyní dáme všechno dohromady [obr. C]: papírové tělo granátu naplňte asi do tří čtvrtin hrachem (čočkou, kuličkami,... čím chcete) a zasuňte dovnitř megu se zapalováním. Nejlépe to jde, když zasunete jen část, potom všechno otočíte dolů hlavou a zatlačíte zbytek megy na své místo. (po otočení se všechen hrášek sesype k hrdlu a u dna zůstane vzduch, takže to jde mnohem lépe) Celou dobu si dávejte pozor, aby jste náhodou všechno neodpálili :). Hrdlo okolo megy napěchujte hráškem tak, aby uvnitř bylo co nejméně místa. V opačném případě vám může celý granát nepříjemně štěrchat. Celé hrdlo okolo megy zalepte štědrou dávkou lepidla. (opravdu nešetřete, jednou se mi stalo, že když jsem trhl za kroužek, tak jsem vytáhl celou megu)
5. teď by jste měli mít v podstatě hotový granát. Stačí ho už jen nabarvit. První barva, kterou jsem vyzkoušel, byla černá tempera (asi nejlevnější způsob). Celý granát jsem natřel a jedninný problém byl s lepidlem - barva na něm moc nechce držet, ale stačí trochu trpělivosti a všechno je v pořádku. Nevýhodou temper je že nejsou voděvzdorné. Stačí trocha vody a rozpustí se. (granát je pořád černý, jenže okolí taky) Na druhou stranu - pod temperou je papír s megou a ti si s vodou taky zrovna nerozumí. Doporučuji spíše balakryl. nebo něco podobného.
Chápu že výroba není jednoduchá, ale myslím že výsledek stojí za to.
BATERIE
-Bez baterie se neobejdeme, alespoň naše AEG ne, to je jasné a otázka tedy zní: jaká je ta nejlepší pro nás, na co si máme dát při výběru pozor a jak dosáhnou nejlepšího poměru výkon/životnost?
Začnu (jak je mým zlozvykem) trochu obšírně. Jaké jsou možnosti výběru a který typ je správný?
Patrně nejrozšířenější a tedy i nejdostupnější jsou baterie Ni-Cad, tedy Nikl-Kadmiové, s úspěchem dlouhodobě používané např. modeláři, jejich předností je dobrá cena, poměrně dlouhá životnost (při správném zacházení) a vysoké kapacity. Za hlavní nevýhody lze považovat paměťový efekt, kterým Ni-Cad články trpí a samovybíjení. Obecně lze říci, že čím větší je kapacita baterie, tím větší bude i samovybíjení (laicky řečeno) Do AEG s pružinou do síly 120 je tedy moudřejší používat značkové baterie s kapacitou do 2 500 mAh, což plně dostačuje pro celodenní hraní a lze na ni vystřílet asi 3 000 - 4 000 ran (za optimálních podmínek). Pro silnější upgrade je vhodnější použít baterie s větší kapacitou, jako optimální považuji v současné době 3 700 mAh, i když osobně používám do AK 120 baterii 4 300 mAh a jsem plně spokojen, po vystřílení asi 5 000 ran stále neunavně pracovala a po týdnu byla schopna vystřílet dalších 2 000 ran! Samozřejmě doporučuji Ni-Cad baterie po hře vybít a těsně před další hrou opět plně nabít, tím omezíme samovybíjení i nepříjemný paměťový efekt, který snižuje kapacitu a životnost našich baterií. I baterie si však žádají údržbu a tak má rada zní: po asi pěti cyklech navštivte nejbližší servis a baterie oživte, na speciální nabíječce se vybíjí a nabíjí každý článek zvlášť a to přesně předepsanou dobu, vaše baterie se vám za to odmění dlouhou životností a vysokým výkonem. Nezapomeňte i na samovybíjení, nabitá baterie ztrácí každým dnem kapacitu a po měsíci, kdy ji chcete použít s vědomím že je přece nabitá, vás může čekat nepříjemné překvapení!
Jak začít s airsoftem?
Výběr zbraně je vysloveně individuální záležitost a podléhá mnoha kritériím jako kvalita, výkon, přesnost, rozměr, váha, ergonomie, sympatie, cena, vliv souseda, účel použití atd.Každý si musí vybrat zbraň, která mu nejvíce vyhovuje, která mu nejlíp sedne do ruky, s kterou se nejvíc cítí v pohodě. Cílem tohoto článku je rozebrat všeobecné kritéria výběru zbraně, takže se nebudeme zabývat jednotlivými druhy. Na to je nejlepší si přečíst recenzi na konkrétní zbraň, zeptat se těch, kteří takovou zbraň mají nebo ještě líp, kteří takovou zbraň měli ( ti budou více objektivní nebudou ji jen chválit protože ji mají doma) a v neposlední řadě se ji půjčit a vyzkoušet.
maskování
Dobré maskovaní a umění přizpůsobit se okolnímu terénů jsou téměř důležité jako střelecká dovednost. Ve skutečnosti dobře zamaskovaný špatný střelec přežije pravděpodobně déle než nevhodně ukrytý odstřelovač. Při útěku a úhybných manévrech podstatně stoupá význam maskování a ukrývání. Vojáka na útěku se musí skrývat, spát ve dne a přesouvat se v noci. Ale ani krytí tomu nesnižuje důležitost maskování.
Maskování osob má určité základní pravidla, zaměřené k oklamání nejrozšířenějšího čidla na bojišti – lidského oka.
Tvar
Ochranná přilba, torna, zbraň i další nesená výbava, například vysílačka, mají často charakteristický tvar, který se v přírodním prostředí neexistuje. Proto je nutné především rovné linie překrývat přídavnými sítěmi a proužky z maskovací tkaniny. Existují také maskovací elastické přehozy na radiostanice a pro nejrůznější agregáty.
Pušky, samopaly a kulomety mají rovněž charakteristický tvar a často jsou černé barvy. Ačkoliv lze na jejich zamaskování použít speciální povlaky, není vhodné je upevňovat na držadlech, neboť zapříčiňují vyklouznutí zbraně. Zamezují pevnému uchopení zbraně, což se odráží v nepřesné střelbě. Je lepší používat zelené nebo maskovací pásky, (páska je pro zamaskování velmi užitečným pomocníkem).
Lesk
Za starých časů, kdy se nosily mosazné přezky a spony, byl voják viditelný na velkou vzdálenost, neboť všechny parádičky na jeho uniformě odrážely světlo. Přestože většina moderních nosných ústrojí má plastové spony nebo kovové úchytky z antireflexním povrchovou úpravou, vyskytují se i dnes na bojišti lesklé plochy.
Dalekohled, sklíčka kompasu nebo brýle odráží světlo, a proto mohou být používány pouze při spolehlivém ukrytí, stejně jako radiové stanice, jejichž typická zařízení přitahují pozornost. Dalekohled je nutno nosit v pouzdře, stejně jako mapu, složenou tak, aby odkrývala pouze tu část, která je potřebná. Pozornost je nutné věnovat lesklému obalu mapy. Pokožka se také neubrání lesku. V noci odráží měsíční svit, a proto dokonce i vojáci černé pleti musí používat maskovací krém.
Silueta
Tak jako má každá věc svůj tvar, tak i silueta vojáka je tvořena obrysy těla a nesené výstroje. Silueta hlavy a ramen je těžko zaměnitelná a nemá v přírodě obdobu. Proto je hlavním rozpoznávacím znakem lidské postavy. Nezamaskovaná ochrana přilba přitáhne pozornost protivníka.
Použitím místní vegetace lze změnit tvar přilby, zejména horní zaoblení, které je jejím charakteristickým prvkem. K skrytí obrysů ramen se do výstroje zasunují trsy trávy. Bojové vozidlo má také typickou siluetu, a proto i při dobrém zamaskování může být při nevhodném umístění odhaleno, například proti horizontu nebo před světlým pozadím.
a) Chodící keř, vypadá na první pohled efektivně, ale je znemožněn přístup ke střelivu a další přídavné výstroji.
b) Světlý obličej a ruce odráží světlo a vytváří vizi strašidla. Malé množství přírodního materiálu nezakrývá dost.
c) Tak je to správně. Skutečné zamaskování mění charakteristické tvary a zahaluje světlé plochy obličeje a rukou. Na druhé straně je volný přístup k munici a vybavení.
Pachy
Dokonce i plně civilizovaní člověk získá po několika dnech v přírodě velice dobrý čichový cit. Čichem je schopen určit chod automobilového motoru, přípravu teplé stravy v polní kuchyni, pachy lidského těla a vůně čistících prostředků.
Některé pachy je velice těžké maskovat, proto by vojákova mýdla nemněla obsahovat voňavé složky a činnost jako vaření je třeba omezit pouze na denní dobu, kdy jsou jiné zápachy výraznější a vzduch teplejší. Jeden z nejvíce nemaskujících prvků je kouření – pro charakteristický zápach tabáku. Odpadky z kuchyně, stejně jako nedopalky cigaret, by měly být vyváženy mimo trvalé stanoviště. Jejich zakopání je pouze nouzovým řešením, neboť zbytky potravin jsou často vyhrabány zvířaty a mohou být dobrým rozpoznávacím prvkem (napovídající o síle jednotky).
Zvuk
Při hlídkování v terénu je voják schopen způsobit mnoho nejrůznějších zvuků. Mohou mu vrzat boty, chrastit zásobníky v pouzdře na střelivo či nářadí na čistění zbraně. Dokonce i řemení může vydávat zvuk.
Zbraň také sem tam zadrnčí. Vysílání z radiostanice může být v nehlučném prostředí zaslechnuto. Kašel a hovor za jasné noci se rozléhá na velké vzdálenosti. Je nutné dodržovat pravidla bezhlučné činnosti, kde dohodnuté signály nahradí mluvené slovo a nezbytná konverzace se vede pouze šeptem. Řádné uložení výstroje, přitažení klepajících pásků a dalších zvuky vydávajících předmětů a zejména závěrečné celkové úpravy před odchodem na hlídku značně omezí hlučnost při samotné akci. Je-li budována zákopová pozice, strážní by měli být rozmístěni v takové vzdálenosti, aby zjistili nepřítele dříve, než on uslyší kopání.
-Nejprve zamažte všechny světlé lesklé plochy pokožky.
-Nyní zamaskujte obrysy a tvar očí, nosu a úst.
-Zbývající část obličeje zamažte a pomocí slin rozetřete.
Oděrky
